Plavání s kostkou bujónu

Ta věčně nevinná

17. srpna 2009 v 18:45 | Pýs.menková polívka
Je už hodně stará, ale pro mě hodně znamená. Jmenuje se TA VĚČNĚ NEVINNÁ! :)

Ticho a zloba,
obracím svůj zrak,
na boty špinavé, roury děravé a trička tmavá,
jsem šukézní emátko, HURÁ SLÁVA!

Slýchávám písně o stolech z papíru,
lidé co volají marně po míru...
Občas i já mám ten pocit,
,,Pýs vole!" křičím z plných plic!





Úvaha na téma těch dvou v básnickém provedení...

2. srpna 2009 v 14:51 | Pýs.menková polívka
Pro ty dva, kteří neustále vstupují do mého života. Ano jsou dva a já nejsem schopná si vybrat...
Pánové, jste dva.
To jen tak okrajově...
Bude to znít jako blablabla,
ale ty slova patřej tobě (totiž vám)...

Prej, co ti říká srdce?
No....to moje mlčí.
Třesou se mi ruce
a mozek trčí...(kdesi v dáli)

Takže, na chodbě ti říkám ,,ahoj!"
a tobě se zase směju.
Vypadám jak magor.
S rozpolceným míněním směru...

Já bych radši končila,
s úvahou o tobě (vás dvou).
Už jsem se rozloučila
se špatnou náladou, na sobě.

Raduju se, ikdyž bych něměla.
Němej (te) mi to za zlý.
Nerada bych seděla,za ocelovou mříží.

Chci být...

1. července 2009 v 13:15 | Pýs.menková polívka
Pýs.menková polívka si zase jednou hrála na Paní poezii. Ikdyby ji můza praštila do hlavy a řekla ,,Dobrý den", povílce to stejně nepomůže.../je to ale kritik/...

chci BÝT malinko, někým jiným
mimo realitu
skrytá v cizím snění
miniaturní snová víla...

uletět si na křídleh z duhy
poháněná letním vánkem
při západu slunce
zapudit den líným spánkem...

na klávesách klavíru
anonym, vyryl písmena abecedy
se s tředem vesmíru
ale ty jsi tady...

Je po dešti
a vzduch krásně voní...
Voní jarem
létem
světem...
 
 

Reklama