Srpen 2009

nesnášim hranolky...

30. srpna 2009 v 13:19 | Pýs.menková polívka |  Dny jdou a jdou. Že by měly nohy?
Nemyslet...pravidlo číslo jedna zní: NEMYSLET!
Včera jsem pocítila, že vemku je konečně jakýsi nádech podzimu. Netrpělivě jsem vysedávala doma a čekala, jestli se mi někdo neozve, abych vypadla ven...NEOZVAL...Tak jsem zasedla ke stolu a pustila s plnou vervou do řízku s hranolkami.

blbá hranolka...blbá ostrá hranolka...blbý horní patro, co se prořízlo...

Nemůžu jíst...vážně jsem si tou hranolkou to patro prořízla. Naštvaně jsem třískla s příborem a přesunula se k televizi, kde hrál MŮJ Liverpool. Hoši se nějak trápěj. Díky bohu ale vyhráli. To už jsem to ale nevydržela, a tak jsem v 43. minutě napsala asi pěti lidem, jestli nechtěj jít ven. V té zoufalosti i jemu. A hádajte kdo odepsal? Jenom on...
Tak jsem vyrazila. Venku bylo příjemně a tak, jako jsem nesnášela, chodit tam pěšky, dneska mi to nevadilo, dokonce jsem i běžela.
Když jsem tam doběhlo, všechno bylo fajn. Martin s Michalem museli domů, tak jsme tam zbyli jen my čtyři. Hanka s Tondou se ztratili kamsi do křoví...nebyla to jedna velká, dlouhá chvíle ticha. Bylo to fajn. Povídali jsme si, o všem možnym. Smáli, tipovali, kdy se ti dva vrátěj...

Prostě jako...

kamarádi...

...jenže pak se to nějak zvrtlo. Už jsme nebyly kamarídi. Už jsme byly jen flirtující kluk a holka. Seděli jsme na zastávce. Zeptal se mě...nikdy jsem nikomu neřekla odpověď. Nikdy. A ani on se mě nikdy nezeptal...Jenže pak to vyslal do prostoru, jako by nic...A já odpověděla. Snažila jsem se mu svym způsobem říct, že se k sobě nehodíme.
A v tu chvíli se to podělalo...Všechno...On si vážně žije ve svym světě, nebo spíš, já si žiju v tom svym...

Zjistila jsem, že mám jeden obrovskej problém. Tak nějak, nedokážu říct, co cejtim. Nakreslim vám to, ale neřeknu. Dělá mi to prostě problém...

Stmívání. Nějak mi to vlezlo pod kůži. Řekl mi, že se mu to líbilo. Že Edward je dobrej, vlezl si na mantinel a seskočil z něj ála upír. Měla jsem totálně holej krk...

Takže snad...radši odletám na svou polívkovou planetu...
Jsem zmatená...
http://i10.glitter-graphics.org/pub/749/749680w7xcccgfby.gif

Komnata nejvyšší potřeby...

28. srpna 2009 v 12:22 | Pýs.menková polívka |  Bojí se sama sebe
Buďte zdrávi mí milovaní pozemšťanné...

Tak jsem opět slétla na tuto zem, abych vám mohla říčt ta dvě prostá slůvka: ,,Jsem vadná!"
Tak...bych mohla zase nasednou do svého raketoplánu a odletět, ale to nemám zase tak v plánu...
Víte, měly by jste mi zakázat koukat na profily jinejch přátel, obzvlášť JEHO! Když si tam moje citlivá duše přečte komentář: ,,Ahojkyyy špagetko=D Ne.... Zlatí!! Já bejt mladší...jsi suprovej klučina..." BLAH BLAH BLAH...
Mám chuť si jít zahrát Člověče nezlob se, ale políčka budou nášlapný miny :D

Achich ouvej. Nesnšim svojí povahu. Svojí žárlivou povahu! Nevim, jestli je to tak úplně žárlivost, ale asi je. Netropím scény, nikdo neví, že mi to nebo tamto vadí, ale uvnitř mýho já se to pere. Uf...hotový Star Wars...A to mě děsí. Radši bych tropila scény než se jen navenek tvářila, že je všechno OK a vevnitř by mě to rvalo na kousky...

Takže za 1. mám stejnej kartáček jako Mathew Perry.
Za 2. můžete mi někdo vysvětlit, proč mě ta stupidní písnička rozbrečela?
Za 3. kůli tý blbý blondýně se cejtim zase jako v prosinci...
Za 4. mám starch
Za 5. mám strach z druhé věci
Za 6. už nutně potřebuju vidět Davida a jeho svačinu xD
Za 7. už by mohly vydat ten třetí díl
Za 8. KDYŽ UŽ MI KONEČNĚ DOOJDE, ŽE STOJIM NA JINÝ STRANĚ BARIKÁDY?
Za 9. bych si mohla už začít vyměňovat KČ za Libry
A za 10...JÁ CHCI ČERVENOU HLAVU!

Za týden se jdu nechat ostříhat. Dokonce tři dny, jsem udržovala mamku v náladě, že bych se mohla i nabarvit, bohužel se to tak nějak nepovedlo. A nechat se obarvit a pak přijít domů s rudou hlavou, to mi pžijde jako podraz...Takže, barva asi až v 18 :D

A ještě jedna věc, když se k tomu vrátím. Jsem asi jediná, kdo zná ten správnej důvod, proč jsem se s ním tehdy v Prosinci rozešla. Jedno jediný slovo ta to mohlo: NEJISTOTA. Potom co jsem si přečetla komentář na Lidech.cz od té holky, tak mi to došlo. Každej stojíme na jiný straně barikády. Všichni znaj jeho jméno, se všema se baví v pohodě, zkrátka je oblíbenej.

A kdo jsem já? Zažila jsem si svejch pět minut slávy, kdy mě znala celá škola, jen kůli tomu, že jsem nám vyhrála zápas ve florbale. TEČKA! Konec. Potom jsem se stala zase tou divnou holkou, co miluje Harryho Pottera. Tou holkou co dobře hraje fotbal. Nic víc. Moc lidí se se mnou nebaví. Nikdo si nevybaví moje jméno. A když už si mě přidají na profil, napíšou mi tam: ,,Jo, to je ta holka co umí všechny sporty..." ne, žádný: ,,Jo, to je ta super holčina..." ne...jen ta co umí všechny sporty...

Hm...občas jsem si připadala jako pátý kolo u vozu...A vážně, nežárlim. Jen mi dochází, že se k sobě prostě nehodíme...

Ta mě večer rozbrečela...

Jmenuje se Monika...

26. srpna 2009 v 14:02 | Pýs.menková polívka
Titulek neřešte, to jen jeho táta se snažil zjistit, jak se jmenuju...
Dlouho jsem tu nebyla že? Já vím, ale co...neměla jsem chuť psát...plane

Psala jsem si s Davídkem a chodli jsme se na tom, že už se nemůžeme dočkat jak Anglie, tak zkrátka školy. Už se nemůžu dočkat, až ho uvidím :) Miluju naše rozhovory při Angličtině, nebo míchání mattonek, či snad ochutnácání jeho svačiny :) (opravdu jsme jen přátelé) :)

Co všechno musíme s Davidem udělat, až budeme v Anglii:
  • Rozesmát ty bambuláky, co hlídaj královnin palác
  • Vyfotit se s rozesmátýma bambulákama co hlídaj královnin palác
  • Ochutnan burákový máslo
  • Ochutnant Fish and Chips
  • POŘÁDNĚ SI TO UŽÍT!
Jak prosté že? :) Ale tak kouzelné :) Proč ta smutná nálada?
Včera jsem vyla venku s nejlepší kamarádkou, užili jsme si to, přeci jen, měsíc jsme se neviděli :) Bohužel, moc dlouho venku být nemohla, takže jsem tak nějak, osiřela :/ xD Psal mi Kuba, jestli nevim, kde je tjmnnv(antV). Psala jsem mu že ne, ale že zajdu na Mohylu. K mé smůle je to do kopce. Moje mužské ego se začalo nafukovat a řeklo si, že to vyběhne :D Vyběhlo, ale nahoře, po těch 100 určitě, schodech se mi podlamovaly kolena a měla jsem chuť střílet. Nejen kůli tomu, že ON tam nebyl, ale Kuba mi řek, že je úplně mimo dosah.
Jenže on přijel. A asi po x týdnech jsem ho zase viděla. Nemluvila jsem s nim, moc ne. Když už jsem ale začla, stálo to za to.

Sakra, vždyť je BERAN! Tvrdohlavej Beran, co jde do všeho po hlavě! Tak proč se se mnou nehádá? Nekřičí a neřve, že to neni pravda? On jen sedí a pohledem provrtává zem. Nesnášim mlčení. Nesnáčim, když musim mlčet, ale přitom toho mám tolik na srdci...

Jsem rozlámaná. Víte jak moc miluju košile? Tak, že bych za ně vraždila. On, TVRDOHLAVEJ BERAN! si jí sundal a hodil do pole. /chudák košile/...Nechtěla jsem je nechat odjet, sakara, tu košily si musí vzít. To se do toho, ale vložil Kuba. Prali jsme se. No prali. Spíš on mě držel, já se snažila nějak zasáhnout a v lepším případě jsem skončila na zemi...

Když už jsem konečně ležela, tak ke mě TVRDOHLAVEJ BERAN (tjmnnv(antV)) přišel a chtěl mě zvednout. Řekla jsem mu že umírám. Že mám v břiše zapíchnutej meč. A že jsem včera viděla skvělej film, Loď duchů. Že teroristi vyvraždili celou loď, potom jeden terorista zabil všechny teroristy, potom zpěvačka (byla spolčená s teroristama) zabila toho teroristu kůli čertíkovi, jenže ona nevěděla že je čertík. A tak čertík zabil zpěvačku, protože moc hřešil a v pekle jsou pěkný svině :D
A TVRDOHLAVEJ BERAN (tjmnnv(antV)) se mě zeptal: ,,Neumíráš náhodou?"

Když jsem šla domů, říkala jsem si, že to bylo celkem fajn, ale pořád tam někde mě to bolí. A dost. Bolí mě to, co udělal...

Vaše Pýs.menková polívka, odlétá na jinou planetu :D

/grr/

21. srpna 2009 v 10:27 | Pýs.menková polívka |  Dny jdou a jdou. Že by měly nohy?
Vstávala v šest hodin ráno, protože nemohla spát a po dlouhé době zase viděla, jak vypadá ráno. Všechno se pomalu probouzí k životu, jemná mlha nad tím vším a východ slunce. Nepamatuje si, kdy naposledy viděla východ slunce...

ale klidně by šla zase spát...


Kam se poděla ta náladová a přecitlivělá polívka?
Tady se objevila melancholická polívka, která se nějak zasekla v kruhu kolem, neví kde má konec a kde začátek.
Ano, opravdu jsem vstávala v šest hodin ráno. Vylezla na balkón, a rozhlédla se kolem. Mlha, sluníčko se prodíralo na scénu...a ten krásný vzduch. Já pootočila hlavu doprava /za zvuku křupání mých kostí/ a pohlédla směrem ke škole. Po dvou měsících jsem viděla to ráno, které jsem každý všední den zažívala. Postávala před školou s přáteli a opisovala domácí úkoly. Vyhlížela M. a těšila se na nekonečné vysedávání na chodbě, hodiny tělocviku, dějepisu, češtiny, výtvarky.../nepište komentáře, že nemá te rádi, tyhle předměty/ :)

Jsem jak vyměněná...

Poslouchám písničky, hledám si jejich texty a přemejšlim. Ten pán mi vězí v hlavě. V sedm ráno jsem poskakovala po bytě a mlátila hlavou do zdi v naději, že ho vytlučuču ven. NIC! Vzala jsem si encyklopedii historie a mlátila se s ní do hlavy. OPĚT NIC! Jen trochu otlučená hlava, pár modřin a jedna boule...

Dneska se chystám si stáhnout mojí oblíbenou hru. Neřeknu jak se jmenuje, smáli by jste se. Ale člověk se u ní zapotí. Hrála jsem jí několik měsíců. Ten krokouš je prostě boží. :D

Ze zoufalství jsem vytáhla tužku a papír. Nemám vůbec žádnou inspiraci, ale pořád lepší koušet něco vymyslet, než pořád nic nedělat. Hm...vyjde to nastejno co? Víte, já mám jeden problém. Ten obrázek vidim v hlavě, už nakreslenej, jen je porblém ,přenést tu vizi na papír. Takže to skončí asi tak, že si sednu před televizi a budu znovu koukat na ROZUM A CIT. Proč ti krásní, buď vždycky umřou a nebo jsou to grázlové???

/brb/

20. srpna 2009 v 19:40 | Pýs.menková polívka |  Dny jdou a jdou. Že by měly nohy?

Ikdyž je mi pořád blbě a pořád jsem nervní, nezbývalo mi nic jiného, než se tady v tom zapadákově ukázat :)
Fakt, že celou věčnost sedim na prdeli mě dohání k šílenství. To, že mi Mrs.M řekla, že ten, jehož jméno nechci vživotě vyslovit (a není to Voldy) je jen pouha pouhé trdlo. Mrs.M si asi neuvědomila, jak zvrhlého činu se dopustil. Sama Márgret by mohla závidět. CHŇA CHŇA!
To, že mu mám odpustit! Pchá!

Chybovat je lidské, odpouštět božské, JENŽE JÁ NEJSEM BŮH!

Tak a je to. Já zkrátka neodpouštím. /tak nad tím přemejšlím, že když neodpouštím já, nikdo už mi taky neodpustí. nu což, vědí o co přichází. já jsem totiž duše čistě zábavná/...
Dnes jsem vařila špagety. Se třemi Ibalginy ve chřstánu a neutichající bolestí kříže a nohou jsem nalámala špagety stylem: nechtějte se mi dostat pod ruce!
Voda začala vařit tak nějak moc brzo, takže polovina šapget je ,,nalámaných" a polovina nenalámaných. /nepiště kometáře, že VY! špagety nelámete. jsem náladová až běda/

Mám chuť se předávkovat. Jestli ta bolest nepřejde tak to opravdu udělám, nebo na sebe schodim televizi!
nebo si hodim mašli na jednom kopci
nebo skočim z paneláku
nebo z mostu
nebo se zastřelim bratrovou špuntovkou /nepište komentáře, že špuntovka má jen špunt, i špuntem se dá zabít/

nebo bych si mohla vystřelit prakem jedno oko. aspoň tolik nebudu cejtit ten kříž a nohy, ale zas to oko.../drbe se na hlavě/

KLEPU NA NEBESKOU BRÁNU! a oni né a né otevřít...

Víte jak jsem říkala, co říkala Mrs.M? Tak s Mrs.M půjdu ven. Nechám si od ní lichotit, jak mě ten, jehož jméno nechci vyslovit (a není to Voldy) hrozně miluje. /zkraťme to na tjjnv(antV)/ ...

Vidíte to? Už nejsem ta milá Pýs.menková polívka. Teď jsem ta nemilá Pýs.menková polívka. Jak se člověk tak hnusně mění...

a co...jdu se zadusit pod polštářem...viděla jsem totiž nádhernou fotku tjjnv(antV) a chtělo se mi brečet (možná jsem nevrlá, ale citlivá) ... zabrečela jsem si do něj (do toho polštáře) a má na sobě velkou modrou skvrnu! krám jeden! a to je z ikei!

pochválen buď ježíš kristus, a buddha, a mohhamed (nevim jak se to píše)...

/zde mají být tři tečky/

19. srpna 2009 v 14:12 | Pýs.menková polívka |  Dny jdou a jdou. Že by měly nohy?
mám krámy, je mi blbě, tak mi dejte pokoj a já ho dám vám

Když už cestovat Titanikem, tak proč ne první třídou?

18. srpna 2009 v 12:08 | Pýs.menková polívka, ta mimo! |  Bojí se sama sebe
Lidi chodí do bordelu, aby si zapíchali, já tam chodim uklízet.

Márgret má na mě špatnej vliv. Začíná mi hrabat. Dnes jsem vstávala v osm hodin ráno, což nechápu, ale pocit tipu ,,přejel mě kamion" se mi nezamlouval. Tak si vlezla so vany se svým nafukovacím mečem Excalibrem a řádila ai do desíti. (pak už byla voda studená)...

S slinami v puse odpočítávám dny do 1.září. Už se nemůžu dočkat, až se všichni budou vytahovat, co mají nového (CHRRR....BLAH BŮAH BLAH), tak já se jim vysměju do ksichtu!
Válim se na zemi, zorničky mám protočené co nejvíš to jde a mlátím rukama o zem. Včera jsem zjistila, jak jsou některé věci tak primitivně jednoduché :D

Napsala mi jedna holka. Prej, nevíš proč se spolu nebavíme? Ona chodí s nejhezčím klukem ze školy a ptá se na tak idiotskou otázku (ne, vážně nemám nic proti blondýnám) :D
A prej jak jdou kluci? (ticho)
My už budeme mít s M. 4 měsíce. (Zasraný 4 měsíce, divte se mi, že nesnáším květen a číslo 4)
A co fotbal? Naši mi ho nechtěj dovolit, prej budu mít hnusný nohy (hlasitě jsem polka, podívala se na svoje nohy a v duchu si řekla: ,,to teda pěkně děkuju")
Nakonec už musela jít a mě spadla skála ze srdce. Dostala jsem monstrózní záchvat smíchu a měla chuť si zahrát RUSKOU RULETU?

Zahrajete si se mnou Ruskou ruletu?


Ta věčně nevinná

17. srpna 2009 v 18:45 | Pýs.menková polívka |  Plavání s kostkou bujónu
Je už hodně stará, ale pro mě hodně znamená. Jmenuje se TA VĚČNĚ NEVINNÁ! :)

Ticho a zloba,
obracím svůj zrak,
na boty špinavé, roury děravé a trička tmavá,
jsem šukézní emátko, HURÁ SLÁVA!

Slýchávám písně o stolech z papíru,
lidé co volají marně po míru...
Občas i já mám ten pocit,
,,Pýs vole!" křičím z plných plic!






Devadesát procent známých si myslí, že se ze mě stane jednoho dne blázen, ten zbytek si myslí, že se to už stalo.

16. srpna 2009 v 19:14 | Pýs.menková polívka |  Těžko říct...
Utíkala jsem po klikaté silnici dál do lesa. Slyšela jsem jen klapot mých žabek a rytmické oddechování. Po chvíli jsem se zastavila. Opřela jsem se o kolena a zhluboka vydechovala. Zvedla jsem hlavu a rozhlédla se po okolí. Nikde nic. Z jedné strany les a z druhé strany potok. Po očích mi stékaly slzy. Dřepla jsem si na silnici a čekala...

Seděla jsem na posteli a v ruce držela mobil. Najela si na novou zprávu a začala psát: ,,Nenávidím tě, ale nemůžu na tebe přestat myslet..." Podívala jsem se na svůj výtvor a zmáčkla tlačítko DELETE!

Jak roztomilé, stává se ze mě schizofrenik.
Mé hodnější já ho nenávidí a nejraději by ho zašlapalo do země.
Mé zákeřnější já ho miluje a chtělo by ho ulíbat k smrti.
Tak a teď si vyberte...

Polívce dochází slova. Sedí se svěšenou hlavou na posteli a přeje si neexistovat. Jenže když nad tím tak přemýšlí...
Víte co? Mám vymytej mozek. M. mi napsal jestli nechci ven a že ho mrzí, že nemůžu.
Miluju svoje dětinské problémy...

Usmívej se na toho, kdo ti nejvíc ublížil, aby nevěděl, jak to bolí

7. srpna 2009 v 18:01 | Ztracená v tom velkém světě! |  Bojí se sama sebe
Je to pravda. Nenápadně jsem na to zavedla řeč. Když se mi na monitoru objevilo ,,Musím ti něco říct..." jako by se zastavil čas. Nebo jen já. Nejdřív, jako by se všechno zrychlilo a pak? STOP! Zpomalené záběry. Začal s ní chodit, aby prý ZAPOMNĚL na mě. Je to dobrý herec. Nic jsem nepoznala. V klidu se mnou flirtoval ve škole, v klidu se mnou chodil ven, v klidu se se mnou líbal...

A neřekl mi to. Neřekl mi, že s ní chodil. Ona ho milovala, na mě se koukala jako na vraha, protože moc dobře věděla, kdo jsem. A navíc, lhal mi. Nejdřív mi napsal, že spolu chodili 4 dny. Potom, ale změnil názor. Ze čtyř dnů, se vyklubali skoro 4 měsíce.
Nedivila bych se, kdyby mi ona, zapíchla nůž do břicha a hlasitě se u toho smála. Neni to krásný? Teď já jsem ta ZLÁ! Podváděl jí, se mnou a vtip je v tom, že já o tom ani nevěděla. Aspoň už jsem si udělala názor na nevěru. Je to hnusný svinstvo. A jeho už ani nechci vidět. Nejhorší je, že tohle přání se mi asi nesplní. Budu s nim chodit na seminář a věčně ho budu vídat na chodbách. On se bude tvářit jako boží umučení a já budu jen vrtět hlavou...

NECHÁPU HO!

Dokonale se mu povedlo zlomit mi srdce. Jo, telskám, Genilálněji už to provést nemohl. Ba jo, mohl. Mohl by chodit s mojí nejlepší kamarádkou :D ,,Dámy a Pánové, ráda bych vyhlásila lamačský pár srdcí pro rok 2009!" JÁ A ON! Tak nějak mi to vadí. Většinou jsem to byla já, kdo mu to srdce rozervával na kusy. Teď se karta obrátila. A je to něco hroznýho. Říkám si, jsme si kvit, ale to co jsem dělala já, nebylo tak hrozný, oproti tomu, co udělal on...

...

odjížím na týden pryč. PEACE AND LOVE!

Láska je přátelství na druhou...Přátelství na druhou??

7. srpna 2009 v 10:48 | Pýs.menková polívka |  Bojí se sama sebe
Neptejte se mě proč. Neptejte se mě na nic. Nejsem v rozpoložení, v kterym bych skládala básně. Nechce se mi tomu věřit. Ikdyž to říká můj kamarád. Přijde mi to jako drb. JÁ MU VĚŘILA. Někdo říkal, že to zařídil on, aby A. chodila s M. A já mu věřila, že je to drb.
A teď? Prej už 2-3 měsíce chodí s někym jinym. Jestli je to pravda, tak je DĚVKAŘ! HNUSNEJ DĚVKAŘ! Myslela jsem si, že je mi ukradenej. Ale od 10:31 kdy mi to napsal se mi v žaludku rozhostil tak nechutnej pocit...
Musim se zamyslet :D Jdu si vzít kýbl zmrzliny, tepláky a koukat na nějakou stupidní komedii (jsem tak zoufalá, že už se to snažim brát s úsměvěm)...

A mám tě zpátky...ikdyž jsi rozpáranej, natrhlej a BŮH VÍ co ještě...:D

6. srpna 2009 v 11:55 | Pýs.menková polívka |  Bojí se sama sebe
Je to jisté. Propadla Facebookové mánii. Dřív mě to vůbec, ale vůbec nebavilo, ale začínám měnit názor. Některé ty komentáře jsou prostě...hodny k zapsání do knihy hlodů :D
To je ale jen tak okrajově, jak přicházím na chuť všemu novému.
Ha, jsem zlá a zákeřná. Snědla jsem bráchovi všechny bombóny! /zákeřně si mne ruce/ :D Nevšímal si jich, tak jsem se do nich s ostražitostí Jamese Bonda pustila. To mi připomíná, že tam mám ještě dvě nektarinky, meloun, rajčata, jablko, okurku, šunkový křupky...ÁÁÁ! Ze mě nikdy anorektička nebude :D Víte, nadávám, že žeru jako prase ale hubnout se mi nechce :D

No co...

Dnes, datováno na 10 hodinu a 35 minutu jsem se pokusila splnit jedno z mých předsevzetí. Ó ano. Pokusila jsem se udělat 10 kliků. :D U 6 jsem s funěním dopadla na zem a po jedné hodině se zvedla, stěžkým srdcem odešla do pokojíčku, kde jsem si odškrtla rovnou dvě předsevzetí a jedno připsala.




Udělat 10 kliků - 10 škrtnuto, připsáno 6
Zemřít při pokusu o klik - celé škrtnuto
Našetřit si na sklěněnou rakev, až zas budu mít tak blbej nápad a budu chctít cvičit!

Toť celý můj zápis. Jestli máte zájem, můžete mi přispět jakýmkoli finančním darem. Stačí když pošlete smsku na číslo 000 00 000 0. Předem vám děkuji za vaše štědré dary. Loučí se vaše rozlámaná Polívka :D

Ležíc v polívkové míse...

5. srpna 2009 v 16:15 | Pýs.menková polívka |  Pýs.menka na lžíci

,,EXPECTO PATRONUM!" Z hůlky toho tmavovlasého muže se zelenýma očima vyběhl stříbrný jelen, jednou obkroužil malý pokojíček a zastavil se u postele kde spala malá hnědovlasá dívenka.
,,Hej, no tak, Harry, nemusíš se tak předvádět!" Zarazil ho muž se stejně tmavými vlasy, ale poněkud trčícími na stranu a s kruhy pod očima.
,,No, je to jedno, stejně se vzbudila." Malá dívenka se zvedla ze své postele a nenápadně si urovnala své rozcuchané vlasy.
,,Proč mě budíte?" Zeptala s očima přimhouřenýma aby mohla postavy v té tmě rozeznat od sebe.
,,Protože to jsou oba idioti, znáš je, jak se věčně hádají." Odpověděl třetí muž s očima tmavýma jako uhel.
,,No tak Wille, nedělej, že jsi jí nechtěl vzbudit!" Harry se na Willa ušklýbl.

,,No aspoň jsme jí nechtěl vzbudit kvůli tomu, abych jí KONEČNĚ předvedl patrona!" Obořil se Will na Harryho.
,,No tak to by stačilo!" Zakřičel třetí muž a rozmáchl se rukama, protože Will s Harrym se už do sebe chtěli pustit.
,,Díky L." Odpověděla malá dívenka a zase si zalezla zpátky do postele.


Nechala jsem se trochu unést. Je to už nějaký čas co jsem propadla onu kouzlu. Kouzlu světa fantazie. Ostatní spoluobyvatelé mého věku už stojí kdesi opodál školy a kouří jednu cigaretu za druhou, slovo ,,vole" je u nich považováno za slušnost a podle nich je hip-hop ,,fákt hustej!" (Nic proti hip-hopu(: )...A já? Já sedim v té nejzadnější lavici, pohled z okna se opakuje každých deset minut a při vyvolání mého jména hned nastává dotaz: ,,Ty spíš?"...S úsměvem odpovídám že ne a teprve teď si začínám vytahovat věci z tašky...:) Jak já se miluju :)
Co tím chci ale říct? Já ani nevím. Jen to, že jsem si skoušela vypsat 10 smyšlených postav, které prostě miluju. Docela jsem se u toho spotila, ale nakonec ten seznam mám. Není to do nejoblíbenějšího, protože to, bych dohromady už nedala :D

Jím, tedy jsem...

4. srpna 2009 v 12:12 | Pýs.menková polívka |  Těžko říct...
LÁLYLÁLYLÁLYLÁÁÁÁ!

Neptejte se mě proč, ale mám se fajn. Zase! Zase jsem mu zlomila srdce, ale i přesto se cejtim skvěle. Už se nebudu cejtit divně, když s ním půjdu ven a on mě pokaždý políbí. Nebudu mít výčitky svědomí vůči nemů i vůči tomu druhýmu...Ne, rozhodla jsem se a tak to i zůstane. Ikdyž se obávám, že to asi nerozdejchá...Prostě budem JEN kamarádi...:) Tak proto ta skvělá nálada víte? :)

Při opeře zpívejte s účinkujícími
Pokud možno, co nejčastěji místo chůze poskakujte.
Postavte odpadkový koš na psací stůl a nalepte na něj štítek, »příchozí pošta.«
Pokaždé, když Vás někdo o něco požádá, zeptejte se ho, jestli si k tomu přeje hranolky.
Vybídněte své kolegy, aby se k Vám přidali při synchronyzovaném baletu na židlích.

Poslední dny jsem v takovém rozpoložení, že nejsem vůbec schopná fungovat. Každé ráno vstanu tak okolo 10, 11 hodin a mám dost. Vyhrabu se z postele a skoro se přerazim o svoje nohy. Z nudy jsem si začala prohlížet bratrovi učebnice (na ty svoje se nedívám nikdy xD)...Do teď ale nechápu jak jsem tou třídou mohla prolízt. Jak jsem mohla prolízt všema třídama xD Fyzika je prostě zlo už od samého začátku xD
Dneska se chystám s mamkou do knihovny, kamsi hooodně daleko. Hodlám si tam zřídit průkazku a půjčit si tunu knížek. Co jinýho bych taky mohla dělat než číst. K mému údivu jsem ale líná až to není hezký. Víte, lidi si dávaj předsevzetí na konci roku, já na začátku prázdnin :D Takže, tady je seznam co musim do konce prázdnin stihnout:

Aspoň jednou vstát v osm.
Přežít rodinou dovolenou.
Přežít druhou rodinou dovolenou.
Začít vyměňovat koruny za libry.
Přečíst si učebnici fyziky.
Udělat 10 kliků.
Nikdy nevstávat v osm.
Vyměnit si zpátky libry za koruny, protože stejně nikam nepojedu kůli prasečí chřipce.
Záhadně ztratit učebnici fyziky (=spálit)
Zemřít při pokusu o klik

Mám toho docela dost, ale dá se to zvládnout...Né, teď vážně. To co tam je, to jsem si opravdu předsevzala, jen se mi do toho plete mé zákeřnější já :D

Prolog-Pan Tučňák

3. srpna 2009 v 21:22 | Pýs.menková polívka |  Pan Tučňák
Ách...Specielně pro Márgret imis :) Povídka na pokračování. Nechala jsem se volně inspirovat mou nejoblíbenější pohádkou o tučňáku Buffapalangovi III. :) Doufám, že se vám bude líbit...:)
Toho dne se král tučňáků Buffapango III. moc dobře nevyspal. Vstal ze své honosné ledové postele, zdobené obrovskými rampuchy. Vklouzl do svého černého fraku a vzal si krásnou hůl, vytesanou z toho nejčistčího kusu ledu. Věděl, že už je starý a že by se měl konečně rozhodnout.
Ani nic neposnídal a vyšel ven ze svého paláce. V jedné ruce měl svou hůl a v druhé držel krásnou dýmku a bafal. Popošel za pár ledových ker a usadil se na malé sněhové koulil. Spokojeně bafal a díval se na oblohu. Byla krystalově modré. Slunce jako by bylo vzdálené na míle daleko, přesto však příjemně hřálo.
Náhle se ozvalo šplouchnutí. Z vody se vynořil starý, moudrý mrož Hubulert.
,,Buď zdráv Buffapango." Pozdravil zdvořile mrož.
,,Buď zdráv příteli." Odpověděl Buffapango a bafnul si z dýmky.
,,Copak Buffapango, že jsi tu tak brzy?"
,,Hubulerte, musím učinit rozhodnutí. Velmi důležité rozhodnutí."
,,Jaké Buffapango?" Zajímal se Hubulert.
,,Koho provdám za svou jedinou dceru..." Odpověděl král a znepokojivě se podíval na oblohu...

Pýsmenková polívka se chce vytahovat :)

3. srpna 2009 v 12:28 | Pýs.menková polívka
Takže...:)
Sedím v křesle a poslouchám tu nádhernou písničku! Na nohou mám noťas a právě se chystám vám oznámit spousty věcí...:) Pýsmenková je umělecká duše a chtěla by se pochlubit se svými výtvory. Ráda fotím, píšu, kreslím a občas se pokusim i o nějakou tu grafickou slátaninu :D Jako třeba teď! Právě hledíte na můj výtvor. Ano, ten desing jsem dělala já :) Není to nic moc, ale mě to stačí.../HRDĚ SE MLÁTÍ DO HRUDI/

Úvaha na téma těch dvou v básnickém provedení...

2. srpna 2009 v 14:51 | Pýs.menková polívka |  Plavání s kostkou bujónu
Pro ty dva, kteří neustále vstupují do mého života. Ano jsou dva a já nejsem schopná si vybrat...
Pánové, jste dva.
To jen tak okrajově...
Bude to znít jako blablabla,
ale ty slova patřej tobě (totiž vám)...

Prej, co ti říká srdce?
No....to moje mlčí.
Třesou se mi ruce
a mozek trčí...(kdesi v dáli)

Takže, na chodbě ti říkám ,,ahoj!"
a tobě se zase směju.
Vypadám jak magor.
S rozpolceným míněním směru...

Já bych radši končila,
s úvahou o tobě (vás dvou).
Už jsem se rozloučila
se špatnou náladou, na sobě.

Raduju se, ikdyž bych něměla.
Němej (te) mi to za zlý.
Nerada bych seděla,za ocelovou mříží.

Žraloci tě vidí...

2. srpna 2009 v 13:29 | Pýs.menková polívka |  Bojí se sama sebe
Nic mě nesežralo.

Na to, že trpím panickou hrůzou ze žraloků jsem se odvážně vydala na matraci až do prosřed lomu. Zatopeného lomu. Lomu 40 metrů hlubokého. A netvrďte, že tam ti žraloci nejsou. Já vím, že jsou. Jednou mě něco pošimralo na noze. Polil mě studený pot. A netvrďte mi, že to nebyl žralok, já vím že byl...

Tučňákům zdar a mě zvlášť! Vrátila jsem se ze Severu celá spálená. Na sluníčko jsem vylezla jen včera a takhle to dopadá. Ikdyž mám po mém stvořiteli (tatínkovi) dost pigmentu, byla jsem hezky červená. Přes noc mi to naštěstí ztmavlo.../SLÁVA MELANINU/

Už nikdy nechci spát pod stanem. A už vůbec né na nafukovací matraci. Lezla po mě housenka. Velká, chlupatá housenka. Zabila jsem ji. Zabila jsem tu velkou, chlupatou housenku mou malou fialovou žabkou. Tak zemřela velká chlupatá housenka.

Víte, to sluníčko mi leze na mozek. Je jako nádor. Jeden paprsek vám vleze do hlavy a vy pak plácáte nesmysli. Jako já. Byla jsem v zoo. A chtěla si vlízt k tučňákům. Bohužel, jakýsi člen ostrahové služby mi to nedovolil.

Láska mi leze na mozek. Narazila jsem snad na místo kde je nejvíc páru v celé republice, Evropě, světě, VESMÍRU! Spravedlnost? Ne...

Chystá se nový desing...Vaše Polívka